RegioPanter / InterPanter

RegioPanter (typové označení Škoda 7Ev) je částečně nízkopodlažní elektrická jednotka, kterou si objednaly v roce 2011 České dráhy a. s., výrobcem je Škoda Vagonka a. s. V době objednávky ještě nebyl tento typ vyvinut.Jednotky tří různých modifikací nesou označení řad 440, 640 a 650.
Popis soupravy
Jednotky jsou vyráběny jako dvouvozové nebo třívozové (výrobce nabízel i čtyřvozovou variantu)[4], a to z pěti typů vozů.[1] Je možné spojit až čtyři jednotky do jedné soupravy.[4] Dvouvozová jednotka má kapacitu 147 sedících cestujících, třívozová 241 sedících cestujících,[1] čtyřvozová kolem 330 cestujících.[4] Mezivozové přechody jsou opatřeny měchy a nejsou odděleny dveřmi,[1] interiéry vozů jsou bez příček a bez dveří.[1] Ke spojování jednotek slouží samočinná spřáhla typu Scharfenberg.
Skříně vozů jsou zhotoveny z hliníkových velkoplošných protlačovaných profilů, kabinové moduly na čelech vlaků jsou ocelové. Vozidla splňují požadavky normy EN 15227 - odolnost proti nárazu.[1][5]
Maximální rychlost je 160 km/h, výška podlahy v úrovni nástupu 550 mm nad temenem kolejnice, šířka dveří 1500 mm.[4] Délka dvouvozové jednotky je 52,9 m, délka třívozové jednotky 79,4 m.[6] Maximální šířka je 2,82 m, maximální výška 4,26 metru. Hmotnost dvousystémové třívozové jednotky je 160 tun, dvouvozové jednotky 106 tun.[7] Většina elektrické a pneumatické výzbroje je umístěna na střeše vozidel, společně se vzduchotechnikou a kabeláží ve výšce do 0,7 m nad stropem interiéru, nikoliv v klasické strojovně.[8] Jednotlivé agregáty na střeše mají vlastní skříně, které nejsou nijak aerodynamicky tvarovány. Výrobce udává, že je vlak z 65 % nízkopodlažní.[8]
Vozy jsou vybaveny wi-fi sítí, klimatizací[1] a uzavřeným systémem WC[6] a umožňují umístění prodejních automatů na občerstvení, noviny atd.[6] Jednotky mají jeden bezbariérový záchod a třívozové provedení ještě další běžný záchod.[6] Na nástupní plošině u konce vozu s bezbariérovým záchodem se nachází při obou dveřích pomocná sklopná nakládací rampa pro cestující na vozíku. Od této plošiny směrem ke stanovišti strojvedoucího je oddíl první třídy s devíti polohovatelnými sedadly s větším prostorem[1][6][8] a elektrickými zásuvkami.[8] Pro informační systém uvnitř vozidel jsou použity LCD monitory.[6]
Každý vůz bez ohledu na typ má jeden hnací a jeden běžný podvozek.[1] Protože na hnací podvozek připadá vždy vyšší tíha než na podvozek běžný (přinejmenším o tíhu trakčních elektromotorů a kromě toho je nad něj soustředěna i trakční výzbroj), je touto koncepcí zaručeno, že podíl adhezní hmotnosti bude vyšší než 50 % při jakémkoliv uspořádání jednotky. V každém hnacím podvozku jsou osazeny dva asynchronní trakční motory Škoda ML 3942 K/4 o trvalém výkonu 340 kW.[1] Výkon dvouvozové jednotky je 1360 kW, výkon třívozové jednotky 2040 kW.[6] Soupravy jsou schopny rekuperace energie při brzdění.
Jednotky jsou vyráběny ve variantách buď pro napěťové systémy 25 kV 50 Hz i 3 kV ss nebo jen pro 3 kV ss. Sběračem a hlavním vypínačem je vybaven jen jeden čelní vůz (ř. 440, 640, 650). Druhý vůz je napájen napětím 3 kVss z čelního vozu, u třívozové jednotky je na druhý čelní vůz přivedeno napětí z trakčního vedení (3 nebo 25 kV) kabelem z prvního čelního vozu.
Vnější i vnitřní vzhled navrhlo studio Design Descent akademického sochaře Jiřího Španihela.
Řazení soupravy





